Gibraltar - britská korunní kolonie
Gibraltar je britská korunní kolonie na Tarikově skále o ploše 6 km2. Je to pevnost střežící Gibraltarský průliv mezi Evropou a Asií, průměrně 43 km široký, v nejužším místě 14 km, o maximální hloubce 1150 metrů. Gibraltar leží v Algeciraském zálivu, odkud je také přístupný. Vlastní skála je dlouhá 4,6 km a široká 1,25 km. Nejvyšší bod leží v nadm. výšce 425 metrů. Město má asi 30 000 obyvatel pestrého národnostního složení - Španělé, Angličané, Italové, Arabové. Hustota zalidnění je 4333 obyvatel na 1 km2. Staré město se rozkládá na severu, na jihu je moderní zástavba s válečným přístavem, se silnou britskou námořní a leteckou posádkou. V čele britské administrativy stojí guvernér, který je zároveň velitelem posádky. Civilní správu řídí sedmičlenná výkonná rada a zákonodárnou moc má desetičlenné shromáždění. Úředními jazyky jsou angličtina a španělština. Měnovou jednotkou je gibraltarská libra.
Ve starověku se gibraltarská skála nazývala Calpe a spolu s africkým Apyle u dnešní Ceuty tvořila Heraklovy sloupy. Zde končil pro starověké Řeky tehdejší svět. Poprvé byla Gibraltarská skála osídlena v 8.st. př. n. l. Gibraltarem vstoupili v r. 711 na evropskou půdu Arabové v čele s vojevůdcem Tarikem. V jejich moci zůstal Gibraltar až do r. 1462. Angličané jej dobyli v r. 1704 za války o španělské dědictví. Uhájili jej několikrát v 18.st., za napoleonských válek i proti italskému letectvu za 2. sv. války. Španělé se v minulosti neúspěšně snažili dostat skálu pod svou správu. V r. 1966, ve snaze donutit Velkou Británii k odstoupení Gibraltaru, uzavřel generála Franco dokonce vnitrozemskou hranici. Vztahy mezi Španěly a Británií ochladly. V r. 1985 byla hranice opět otevřena a Španělé sem s oblibou jezdí nakupovat. V současné době chce Španělsko toto území zpět pro sebe.
Na rozdíl od suchého Iberského poloostrova je Gibraltarská skála neustále zelená, porostlá středomořskou vegetací, eukalypty a olivami. Na skále také jako na jediném místě evropského kontinentu žijí opice magot bezocasý Macaca sylvana. Dovezli je sem v 18.st. Angličané a dnes jich zde žije asi 200 kusů.
Hlavní třídou Gibraltaru je Main Street, která se táhne napříč celým územím až k Europa Point. Zde byl na nejvzdálenějším výběžku postaven v r. 1838 guvernérem generálmajorem sirem Alexandrem Woodfordem postaven maják. Na svazích skály se nacházejí vodní sběrače z l. 1898 - 1900, kdy byly vybudovány 4 sběrače o kapacitě 5 mil. galonů vody. Dalších 10 akrů bylo vybudováno v r. 1903 a v l. 1911 - 1914 přibylo 14 akrů plochy vodních sběračů. Poslední sběrače byly postaveny v l. 1958 - 1961. V současné době již nejsou zdrojem pitné vody, ta je získávána destilací mořské vody. Zajímavá je také jeskyně sv. Michala se stalaktity a stalagmity. Byla známa již od prehistorických dob. Legenda říká, že jeskyně nemá konec a je spojená podmořským tunelem s Afrikou. Během 2.sv. války mohla být jeskyně použita jako vojenská nemocnice, ale nikdy nebylo této možnosti využito. Při průzkumných pracech byla objevena další jeskyně, tzv. dolní jeskyně sv. Michala. Jeskyně má výbornou akustiku a používá se jako koncertní síň.