přeskočit navigaci

poznávací zájezdy do celého světa
historické skvosty, slunečná pohoda

Granada - město granátových jablek

762 000 obyv., 12 500 km2

Charakteristickým rysem provincie Granada je extrémní rozmanitost přírody - rozkládá se od vysokých vrcholků Sierry Nevady ( Mulhacén, 3 481 m) až k teplým plážím Costa del Sol. Trelévez, ležící na upatí Mulhacénu, je nejvýše položená obec ve Španělsku - roční teplota cca 15°C, velké teplotní rozdíly. Nejvýznamnější město na pobřeží je Motril, průmyslové město s rybářským přístavem. Úsek Costy del Sol položený přímo na jih od Sierra Nevada je "tropičtější" než ostatní, a tak se pro jeho označení vžil název Costa Tropical - pobřeží provincie Granada. Sierra Nevada dokonale zastavuje studené větry od severu a vzniklé klima je příznivé pro tropickou vegetaci - např. mango, papája, avokádo, cukrová třtina, ze které se vyrábí výborný andaluský rum. Celkem 26 pláží, které se velmi odlišují vzhledem i zázemím na pobřeží. 33 km od Granady se nachází středisko zimních sportů Pradollano, má reputaci vynikající lyžařské oblasti, v r. 1996 se zde konal světový šampionát ve sjezdovém lyžování, na ploše 2 500 ha se nachází 39 upravovaných sjezdovek, o celkové délce 61 km, kterou obsluhuje celkem 19 vleků.

Město Granada

280 000 obyvatel › 3. největší město Andalusie

trhy v So a Ne; svátky: Semana Santa (velikonoční týden), Día del Cruz (3.5.), Boží tělo (květen/červen)
bus MHD: 0,85 €

Kytarista Andrés Segovia (1893-1987) popsal Granadu jako "místo snů, kde Pán zasil do mé duše semínko hudby".

Poprvé Granadu obsadili Mauři v 8.stol. a její zlaté období přišlo za vlády dynastie Nasrovců v l.1238-1492, kdy různí řemeslníci, kupci, učenci a vědci přispívali k mezinárodní pověsti města jako střediska kultury. Za vlády křesťanů, když Granada podlehla Katolickým králům a Mauři byli vypovězeni, rozkvetlo město renesanční nádherou. V 19.stol. prožilo epochu úpadku, ale nedávno se stalo předmětem obnoveného zájmu a všeobecného úsilí vrátit některým oblastem jejich někdejší slávu.

Granada je nejblíže k turistickým střediskům na pobřeží, a patří tudíž k nejnavštěvovanějším. Rozprostírá na mírných pahorcích v úrodném údolí před panoramatem zasněžených vrcholků Sierry Nevady asi 70 km od moře.

Nejvyššími body města jsou Alhambra a na protilehlém kopci ležící stará arabská čtvrť Albaicín. Pod nimi se rozkládá historické centrum města, seskupené okolo katedrály.

Granada má pověst mladého a dynamického města - 50 000 univerzitních studentů - univerzita zde byla založena v r.1542 císařem CarlosemV. a má renomé jedné z nejznámějších VŠ západní Evropy - s tím souvisí i proslulá umělecká a intelektuální atmosféra Granady.

STARÉ MĚSTO

Staré městské centrum kolem katedrály je bludištěm úzkých jednosměrných uliček. Stojí tu Alcaicería - rekonstrukce maurského bazaru, který roku 1843 zpustošil požár. Dvě hlavní náměstí Granady ztělesňují Plaza Bib-Rambla nedaleko katedrály a Plaza Nueva. Z druhého se vine ulice Cuesta de Gomérez nahoru ke dvěma nejvýznamnějším památkám, kterými jsou Alhambra a Generalife. Na protějším kopci se rozkládá čtvrť Albaicín. Z kostelů jsou nejkrásnější Iglesia de San Juan de Dios (baroko) a Iglesia de San Jerónimo (renesance).

Katedrála

Na příkaz Katolických králů začaly práce na katedrále r.1523 podle plánů v gotickém slohu, které vytvořil Enrique de Egas. Stavba pokračovala pod vedením renesančního mistra Diega de Siloé, který také navrhl fasádu a velkolepou kulatou kapli Capilla Mayor. Okna ze skla z 16.stol. pod její kupolí znázorňují "Umučení Ježíše" od Juana Campo. Západní průčelí navrhl barokní umělec Alonso Cano, který se ve městě narodil. Jeho hrob i mnohá díla můžete spatřit v katedrále.

vstupné: 2,5 € Capilla Real

Královskou kapli ztvárnil pro Katolické krále v l.1506-1521 Enrique de Egas. Hlavní oltář obklopuje nádherná mříž (reja) od Maestra Bartoloméa de Jaén a postavy z carrarského mramoru, zpodobňující Ferdinanda a Isabelu, jejich dceru Janu Šílenou (Juana la Loca) a jejího manžela Filipa Sličného (Felipe el Hermoso). Rakve panovníků jsou v kryptě. V sakristii se nalézají umělecké poklady, např. obrazy Botticelliho a Van der Weydena, a také Isabelina koruna, Ferdinandův meč a jejich vojenské praporce.

Palacio de la Madraza

Calle Oficios 14, září-červenec: Po-Pá

Tato budova, původně arabská univerzita, se později proměnila v městskou radnici. Fasáda pochází z 18.stol. Uvnitř je maurská síň s jedinečně dekorovaným mihrábem.

Corral del Carbón

Calle Mariana Pineda, denně 9-19h

Tento dvůr s ochozy, bývalé skladiště a hostinec pro kupce, je unikátním pozůstatkem maurské éry. Za křesťanů se tu konala divadelní představení, později se z něj stala burza uhlí. Dnes vás zde uvítají obchody s výrobky tradičních řemesel a ústřední turistická kancelář.

Casa de los Tiros

Calle Pavaneras, Po-Pá 14,30-20h

Palác připomínající pevnost byl vybudován v 16.stol. v mudéjar-ském slohu. Původně náležel rodině, která po pádu Granady vlastnila Generalife. V jejich držení býval i legendární Boabdilův meč. Je vytesán na průčelí spolu se sochami Merkura, Hektora, Herakla, Thesea a Jasona. Budova vděčí za jméno mušketám, které vyčnívají nad cimbuřím: "tiro" znamená španělsky výstřel.

Monastirio de la Cartuja

Klášter za Granadou založil r.1516 křesťanský válečník zvaný El Gran Capitán. Uvidíte tu skvostnou kupoli od Antonia Palomina a výstřední sakristii ve stylu churriguerismu od Luise de Arévalo a Luise Caballa.

ALBAICÍN

V tomto koutě Granady na svahu proti Alhambře se člověk cítí nejblíže maurské historii města. Nejprve zde byla ve 13.stol. vybudována pevnost a kdysi tu stálo přes 30 mešit. Většina městských kostelů byla postavena na jejich místě.

V dlážděných uličkách vás upoutají cármenes, domy s maurskými ozdobami a zahradami, odloučené od světa vysokými zdmi. Jména mnoha ulic začínají slovem Cuesta, což znamená svah.

V jasmínové vůni večerního vzduchu můžete podniknout cestu na vyhlídku Mirador de San Nicolás. Naskytne se vám kouzelná scenérie spleti střech Alhambry zářících při západu slunce.

Casa de los Pisa

Dům patřící johanitům - opatrují zde umělecká díla - některá zobrazují sv.Jana z Boha, který zde r.1550 zemřel.

Iglesia de Santa Ana

náměstí Plaza Nueva

Cihlový kostel v mudéjarském stylu; elegantní platereskní portál a uvnitř kazetový strop.

Carrera del Darro

Silnice kolem řeky Darro vede kolem drolících se mostů a elegantních průčelí starodávných budov, které jsou nyní všechny opravené.

El Baňuelo

Carrera del Darro 31, Út-So, zavřeno: státní svátky

Tyto arabské lázně s cihlovou klenbou se datují do 11.stol. Na vrcholky sloupů byly použity vizigótské a římské hlavice, stejně jako arabské. Světlo vniká do prostoru otvory v klenbě ve tvaru hvězd.

Klášter Convento de Santa Catalina

Byl založen r.1521

Archeologické muzeum

Carrera del Darro 43, otevřeno denně kromě dopoledne v Po, Út a Ne

Muzeum sídlí v renesančním domě s platereskním portálem zvaném Casa de Castril. Vystavuje iberské, fénické a římské objevy z provincie Granada.

SACROMONTE

Dříve na tomto kopci v četných jeskynních žili granadští Cikáni. V minulosti sem turisté přicházeli, aby se potěšili spontánními výbuchy flamenca. Dnes se všichni Cikáni ve skutečnosti odstěhovali, ale flamenco různé kvality pro turisty se zde večer stále provozuje. Na vrcholku kopce stojí benediktinský klášter Abadía del Sacromonte. Uvnitř uchovávají urnu s popelem benediktinského patrona, sv.Cecilia.

ALHAMBRA

tel.: 902 22 44 60, rezervace pro skupiny: 902 22 09 12, 902 44 12 21, léto: Po-So 8,30-20h, Ne 9-18h; zima: denně 8,30-18h (poslední prohlídka 15min před zavřením) noční návštěvy - léto: denně 23-24h; zima: Pá-So 20,30-22h vstupné: 7,88 € včetně poplatku za rezervaci (rezervuje se až 2 měsíce dopředu, někdy velmi problematické), kupuje se u BBVA

Tuto působivou ukázku architektury charakterizuje jedinečné využití prostoru, světla, vody a ozdob. Zrodila se za Ismáíla I., Júsufa I. a Muhammada V., chalífů z epochy, kdy v Granadě vládla nasrovská dynastie. Snažili se vyvrátit dojem slábnoucí síly, a proto vytvořili tuto vizi pozemského ráje.

Na stavbu a dekoraci se upřednostňovaly obyčejné materiály (sádra, dřevo a dlaždice), ale dokonale zpracované. I když Alhambra přetrpěla drancování a úpadek, včetně pokusu napoleonských vojsk vyhodit ji do povětří, v nedávné době prošla rozsáhlou rekonstrukcí a její vybraná řemeslná práce nás stále okouzluje.

Stará Alhambra

Partal Palác Karla V. § hlavní stavba křesťanské éry § první stavba v renesančním stylu ve Španělsku § na místě původního zimního paláce Stavbu z masivních bloků pískovce započal v r.1527 v renesančním duchu Pedro Machuca, Michelangelův žák. Stavba zůstala nedokončená - kruhový obvod dodává zdání býčí arény. Galerii podpírá 32 mohutných sloupů. Nachází se zde Museo de Bellas Artes (s umělec. sbírkami z 15. -20. st.) a Museo Nacional de Arte Árabe (dokumentující arabskou kulturu)

Iglesia de Santa Maria

Kostel - zezadu přiléhá k paláci Karla V., postaven byl v r. 1581 na místě někdejší maurské mešity a dokončen byl v r. 1617.

Palác Nasridovců (Casas Reales)

Palác dynastie Nasridovců, který je nejcennější částí Alhambry, je označován za vrcholné dílo maurského stavitelství. Zvenčí - jak to u těchto staveb bývá - působí komplex dojmem nevzhledné pevnosti. To nejcennější je totiž ukryto uvnitř: skvostně zdobené sály, vnitřní nádvoří s bazény a fontánami. Význam, který měla pro maurské stavitele voda, je patrný také v Generalife, letním paláci a komplexu stinných zahrad s altánky a jezírky. Ty nejsou jen pro parádu, ale v kombinaci se stavebními prvky fungovaly už ve středověku jako účinná klimatizace.

Patio de Arrayanes

Bazén obklopený myrtovými keři a půvabnými arkádami - odráží světlo do okolních síní.

Patio del Mexuar (mešwár)

Původně sloužil administrativním a právním výkonům, zasedala zde správní rada. Byl přístupný všem. V této poradní síni, dokončené r. 1365, sultán naslouchal prosbám poddaných a scházel se se svými ministry. Je to nejstarší část paláce, kazetový strop,

Sala de los Reyes

V této prostorné hodovní síni se pořádaly velkolepé bankety a oslavy. Krásné stropní malby na kůži pocházející ze 14.stol. zobrazují lovecké a rytířské příběhy. Zlatá komnata (3) - stěny jsou až po strop pokryty sádrovými plastikami a řezbami

Salón se Embajadores (Síň vyslanců)

Dříve trůnní sál, hlavní reprezentativní místnost, největší sál v Alhambře. Zde vedl emír diplomatická jednání s křesťanskými vyjednavači. Trůnní sál byl vybudován v l.1334-1354. Je 18m vysoký s kupolí, jedna z nejbohatších výzdob v celém komplexu - lze rozpoznat více než 150 různých vzorů. Strop představuje sedm částí muslimského nebe. myrtový dvůr (dvůr vyslanců ) (4)- střed dívánu - část paláce určená k přijímání hodnostářů, pojmenován podle myrtových keřů

Lví dvůr

Nejznámější místo Alhambry - kdysi střed harému (soukromé obydlí krále - postaveno za Mohammeda V., nezdůrazňoval se tu majestát, ale jemný půvab). Patio lemuje 124 štíhlých mramorových sloupů. Fontánu uprostřed podpírá 12 masivních lvů. Patio lemuje 124 štíhlých mramorových sloupů. Vzhled lvů nesoucích fontánů dokládá nízký stupeň islámského figurálního sochařství - vzhledem k tomu, že islám zakazoval zobrazovat zvířata a lidi, předpokládá se, že tito lvy mají semitský původ.

Síň Abencerragů (Sala de los Abencerrajes)

Tato síň dostala jméno po šlechtickém rodu, který bojoval s Boabdilem. Podle legendy nechal nepřátele zmasakrovat, když se v této místnosti účastnili hostiny. Geometrický vzor na stropě našel inspiraci v Pythagorově větě. Síň dvou sester (13)- pojmenována podle 2 krásných mramor. desek na podlaze, sloužila jako převlékárna, resp. svlékárna sultánovy aktuální favoritky.

Sala de las Hermanas

kupole připomíná plástev; poslední příklad španělské islámské architektury

Palacio del Partal

Z tohoto paláce, nejstarší budovy v Alhambře, se dochoval pouze portikus s oblouky a věž. výzdoba: stěny jsou pokryty arabeskami, provedenými v sádrové omítce, dřevěné stropy se ztrácejí pod polychromovanými sádrovými stalaktity (stalaktitová výzdoba), veškerá výzdoba byla polychromovaná, dodnes jsou místy vidět zbytky barev a zlacení zahrady Partal - založeny v pozdějším období, myrty, cypřiše, vavříny, růže, věžové paláce Torre de las Infantas a Torre de la Cautiva

Alcazaba

Byla postavena byla ve 13. stol. Mohammedem I. al-Ahmarem (1203-73), zakladatelem dynastie Nasrovců (1238-1492). Dochovalo se pouze základní zdivo válečných staveb, lázně, věznice a stáje. Torre de la Vela - strážní věž - právě zde zavlály prapory Katol. králů 2.1. 1492 ve 3 hod. odpoledne, hezký výhled na celé město, 30 m vysoká Torres Bermejas - sloužily jako předsunuté postavení obránců

Generalife

Ze severní části Alhambry se vine stezka do Generalife, venkovského útočiště nasrovských králů. Tam se mohli schovat před palácovými intrikami a vysoko nad městem, blíž k nebesům, se těšit z klidu. Název Generalife nebo Yannat al Arif lze přeložit rozličně, nejpříjemněji zní asi "zahrada velebného ráje" (z arabského džannat al-aríf - "architektonicky řešená zahrada"). Zahrady založené ve 13.stol., byly během let upravovány. Původně k nim patřily sady a pastviny. Generalife poskytuje skvělý prostor pro každoroční granadský festival hudby a tance.

Patio del Generalife

leží právě před vchodem do Generalife. Cesta z Alhambry do G. vede nejprve přes Jardin Bajas (nižší zahrady) a pak kříží toto maurské patio s charakteristickým geometrickým tvarem bazénku.

Patio de Polo

nádvoří, kde návštěvníci paláce, kteří přijeli na koních mohli uvázat své oře.

Patio de la Acequia

uzavřená orientální zahrada, se rozprostírá kolem podlouhlého ústředního bazénku. Vodotrysky na obou stranách nad ním vytvářejí půvabné oblouky. Na konci stojí Sala Regia.

Patio de los Cipreses nebo také Patio de la Sultana

Bylo místem tajných setkání Zoraidy, manželky sultána Abú-l-Hasana, s milencem, předním šlechticem rodu Abencerraje.

Jardin Altos (horní zahrady)

Escalera del Agua - schodiště, po kterém proudí voda

ISLÁMSKÁ ARCHITEKTURA

lehkost arab. staveb se odvozuje z prvotních přenosných obydlí kočovných Arabů: sloupky místo stanových tyčí, zdivo bohatě zdobené ornamenty místo koberců, fontána v patiu místo pramene v poušti islám. architektura: původně bydleli Arabové ve stanech, kde snad jediným zařízením byl koberec, stavební éra byla zahájena až v 7. st. kopule: často sestrojovány ze dvou plášťů, vnitřní klenba mívala jiný tvar než vnější, meziprostor vytvářel izolační vrstvu vzduchu klenební oblouky: oblouk hrotitý, podkovový, draperiový, vějířový, kýlový, tudorský, … ornamentální výzdoba: arabeska (stylizované rostl. motivy a geom. útvary), často doplněna nápisy z koránu, ornamenty bývaly oživeny azurově modrou, zlatou, zelenou a bílou barvou
Zajímavé odkazy: Dovolená ve Španělsku
© 2013 CK MAYER & CROCUS - specialista na poznávací zájezdy s 15-letou tradicí